Záběry z dronu pod čísly 1 – 27 ukazují rozpad hospodářských lesů v okolí rezervace Suchý vrch: velké holiny, intenzivní těžby a erozní rýhy po těžké technice, to vše ve 2.zóně CHKO Jeseníky! Záběry pod číslem 3 – 5 a dále 10 – 13 ukazují zbytečné poškozování samotné rezervace (ta je na vrcholu stejnojmenné hory) kácením a odkorňováním kmenů. Porosty rezervace se takto narušují a otevírají. Chráněná příroda se mění ve skládku nerozkládající se odkorněné kulatiny.
Záběry 40 – 46 dokládají masivní šíření kůrovce a velké těžby ve 2.zóně CHKO na hřebenu Sokolích a Medvědích skal. Lesníci situaci nezvládají, zasahují pozdě.
Zdroj záběrů z dronu: Kameraman hor.
Záběry byly věnovány Společnosti přátel Jeseníků, z.s. k použití pro účely ochrany přírody Jeseníků. Archiv: Společnost přátel Jeseníků
Záběry byly pořízeny dne 19. 11. 2019 a dokládají masivní šíření kůrovce a pozdní asanační zásahy ve 2.zóně CHKO mezi Starou horou a Koberštejnem. Situace se zde nezvládá, kůrovec vylétává a zasahuje se pozdě.
Zdroj záběrů z dronu: Kameraman hor.
Záběry byly věnovány Společnosti přátel Jeseníků, z.s. k použití pro účely ochrany přírody Jeseníků. Archiv: Společnost přátel Jeseníků
Záběry z dronu pod číslem 1 – 28 ukazují rozpad hospodářských lesů na vrcholu Přední Jestřábí a Zadní Jestřábí, na jih od rezervace Rejvíz. Velké holiny, intenzivní těžby a řada kůrovcem vylítnutých stromů jsou ve 2.zóně CHKO Jeseníky. Na řadě míst lesníci situaci nezvládají, zasahují pozdě. Na záběrech 11, 12, 23, 26 a 28 jsou v horní části záběrů vidět i kůrovcem sežrané porosty přímo v rezervaci Rejvíz.
Zdroj záběrů z dronu: Kameraman hor.
Záběry byly věnovány Společnosti přátel Jeseníků, z.s. k použití pro účely ochrany přírody Jeseníků. Archiv: Společnost přátel Jeseníků
Destrukci přírodní rezervace Suchý vrch umožnila na konci června 2019 Správa CHKO Jeseníky vydáním výjimky na činnosti, které zákon o ochraně přírody zakazuje: na kácení stromů a na použití jedovaté chemie na 87% plochy rezervace. Po naší žádosti ze dne 17. 7. 2019 nařídilo Ministerstvo životního prostředí Ostrava dne 25. 7. předběžné opatření, kterým zakázalo provádění asanace kůrovcem napadených stromů v rezervaci. Ovšem pouze na dobu do 2. 8. 2019, kdy na základě kontroly provedené na místě MŽP Ostrava opět umožnilo ničení přírodní rezervace. Kontrola ovšem nevyhodnotila situaci na místě komplexně a v souvislostech.
Ničení rezervace má od 2. srpna masivní charakter a pokáceny již byly zřejmě tisíce stromů, všechny jsou odkorněny a často i odvětveny. Vzácná příroda v rezervaci se proměňuje v lesní hřbitov a skládku inertní kulatiny, ačkoliv jde o jediný ostrov divoké přírody v okolí. Vývoj situace na místě přitom potvrzuje, že se rezervace ničí zcela zbytečně! V hospodářských lesích pod rezervaci na východním, severním a západním svahu hory v r. 2018 a letos dochází k vytváření rozsáhlých holin, protože kůrovec byl a je masivně rozšířen také v okolí rezervace. Výsledkem je situace, na kterou dlouhodobě upozorňujeme: zásahy v rezervaci nezastaví kůrovce v okolí a hospodářské lesy kolem rezervace bohužel jsou a budou vytěženy se vznikem velkých holin pod rezervací. A zároveň s tím je zbytečně ničena i jediná rezervace a 1. zóna CHKO v širokém okolí a až 200 let staré přírodě blízké horské lesy. Plnou odpovědnost za ničení vzácné přírody má Správa CHKO Jeseníky.
A zatímco na zbytečné ničení přírodní rezervace je kapacit dostatek, tak v širším okolí rezervace lesníci bohužel situaci často nezvládají a například v navazujícím údolí a na masivu Medvědího vrchu, v oblasti Sokolích a Medvědích skal je řada ohnisek kůrovce s již rezavými stromy a v jejich okolí se nyní kůrovec šíří dál.
Správa CHKO Jeseníky bohužel pokračuje v ničení nejcennější přírody Jeseníků a po Rejvízu vydala před několika dny další rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle zákona o ochraně přírody a krajiny, tentokrát v případě přírodní rezervace Suchý vrch u Vrbna pod Pradědem. Umožnila tím destruktivní zásahy proti kůrovcem napadeným stromům na 87% plochy přírodní rezervace. V praxi jde o použití toxických chemických látek a kácení a mechanické odkornění stromů napadených kůrovcem. Kácení v přírodě blízkých lesích, které zde dosahují stáří až 200 let, přitom ve velkém začalo a je překvapující, že během několika dní od vydání výjimky byly pokáceny již patrně stovky stromů na vícero místech rezervace. Přitom v okolí rezervace je množství neasanovaných ohnisek kůrovce v hospodářských lesích.
Rozhodnutí Správy je dokonce v rozporu s metodikou MŽP ČR a hlavně je nesmyslné, protože kůrovec není jen v rezervaci, ale zejména v přilehlých hospodářských lesích. Většina okolí rezervace je v kalamitním stavu a provádí se zde kalamitní těžby se vznikem různě velkých holin. To nejlépe dokládá portál www.kurovcovamapa.cz Kalamitní situace v oblasti není způsobena výskytem kůrovce v rezervaci, je jen součástí masivní kůrovcové vlny, která postupuje z východu do vnitrozemí CHKO a kterou lesníci nezvládají řešit. V důsledku chybného rozhodnutí Správy je zde vážné riziko, že v brzké době budou vytěženy nejen lesy v okolí, ale nesmyslně zničena bude i samotná rezervace!
Za poškozování chráněné přírody nese vedení Správy CHKO plnou odpovědnost!
Jeseníky čelí největší kůrovcové kalamitě v historii a v souvislosti s masivními kůrovcovými těžbami se už mluví o ekologické katastrofě. Správa CHKO ale situaci dlouhodobě bagatelizuje: nejde prý o kalamitu, ale jen o epizodu a je to především příležitost pro ozdravení lesů, plošný rozpad smrkových sekundárních lesů ve středních a vyšších polohách vlastně není katastrofa a z rozšíření kůrovce do Hrubého Jeseníku nikdo nemusí mít velké obavy.
Takový přístup orgánu ochrany přírody je hodně zjednodušený a nebezpečný. V horské krajině severovýchodních Jeseníků vznikly během krátké doby stovky, možná už tisíce hektarů holin, jejichž obnova bude velmi složitá. Zásadním problémem je vysušování horské krajiny a ztráta schopnosti zadržet tolik potřebnou vodu. Aktuálně se plošné odlesňování děje už i na mnoha místech CHKO, např. v oblasti Rejvízu a ohroženy jsou už i nejcennější rezervace. Obří holiny neposkytují útočiště a prostředí pro život pro mnoho druhů vzácných druhů živočichů. Je zcela zásadní, aby horské lesy na území CHKO Jeseníky nebyly plošně ničeny kůrovcovými těžbami a těžkou lesní technikou, vedlo by to k ekologické katastrofě.
Údolí Hučivé Desné patří k nejkrásnějším v Jeseníkách. Je hluboce zaříznuté, se strmými svahy na sutích a s rozsáhlými kamennými moři. Vyskytuje se zde řada vzácných biotopů a druhů živočichů, například roháček jedlový (kriticky ohrožený druh brouka). Ostrovy přirozených horských bučin jsou ovšem často utopené v okolních nepřirozených smrkových monokulturách. Celé údolí je chráněno Evropskou unií jakožto Evropsky významná lokalita (EVL) Keprník a celá pravá strana (Klínová hora atd.) je chráněna i zákonem o lesích jakožto lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Přesto zde po obou stranách údolí probíhá v posledních letech intenzivní úmyslná těžba v chráněných bučinách, často se vznikem holin a s intenzivní výsadbou smrku! To se bohužel odehrává i v dalších částech EVL Keprník, např. v údolí Rudohorského potoka a v Koutském žlebu. Výsledkem je vážné poškozování evropsky chráněných ekosystémů, zejména bučin a biotopů střevlíka hrbolatého.
Fotogalerie níže podrobně dokumentuje řadu konkrétních příkladů úmyslných těžeb. Mapa s údolím Hučivá Desná ukazuje i umístění konkrétních těžeb.
Společnost přátel Jeseníků, z.s., už řadu let upozorňuje na tyto problémy orgán ochrany přírody, Správu CHKO Jeseníky, i Lesy ČR. Šokuje nás ale přístup Správy CHKO, která ničení bučin a výsadbu smrků do bučin obhajuje a přímo povoluje vydáváním souhlasných stanovisek! Je to tedy paradox, že orgán ochrany přírody souhlasí s poškozováním chráněného území a předmětů ochrany. Obracíme se proto na Ministerstvo životního prostředí ČR, aby zasáhlo a zajistilo důslednou ochranu těchto klenotů jesenické přírody!
Již před rokem Společnost přátel Jeseníků varovala před dopady kůrovcové kalamity na chráněnou přírodu v CHKO Jeseníky a žádali jsme MŽP i AOPK o včasné řešení situace. Chmurné předpovědi se bohužel již naplnily a fotodokumentace z poloviny srpna 2018 dokládá intenzivní negativní zásahy přímo v Národní přírodní rezervaci Rejvíz a v blízkém okolí. Rejvíz přitom patří mezi největší poklady přírody na Moravě.
Většinu stromů v oblasti tvoří smrk a na řadě míst je možné pozorovat menší i velké skupiny rezavých a usychajících smrků. Například u Bublavého pramene, nedaleko kterého se žlutá turistická trasa stáčí přímo do rezervace a prochází jí. Podél stezky v rezervaci je řada pokácených stromů a všechny jsou asanovány chemickým postřikem s charakteristickou barvou. Přestože tudy denně prochází lidé, včetně malých dětí, nikde není žádné varování o použití jedovatých pesticidů! Jenže stromy se nekácí jen zde, ale i daleko od stezky uvnitř porostu a je evidentní, že se všude aplikuje chemický postřik. Z nitra rezervace cca 200 od stezky se ozýval intenzivní hluk způsobený postřikovačem, kterým pracovníci zrovna chemii aplikovali. Vstup mimo stezky zde není povolen, ale i z místa bylo zřejmé, že postřik se uplatňuje rovněž v blízkosti podmáčených mechů a rašeliných tůní.
Použití chemie v rezervaci přitom zákon o ochraně přírody zakazuje. Správa CHKO nedávno zahájila správní řízení o možnosti asanace části kůrovcových stromů prostřednictvím chemického postřiku v NPR Rejvíz, ve kterém zatím nebylo rozhodnuto, nicméně v praxi se zde chemie už masivně používá… Barely s chemií byly nalezeny na 2 místech okolo rezervace. V jednom případě ležel barel nezabezpečen na lesní cestě a vedle položený kýbl byl plný nějaké tekutiny, pravděpodobně obsahoval chemickou látku! Nikde v celé oblasti žádné varování před jedy, ani na haldách dřeva na Resonanční cestě nedaleko NPR Rejvíz. Zde je také čerstvě vykácená velká holoseč, patrně na území 3.zóny, která zde bezprostředně navazuje na NPR Rejvíz… Překvapující je také to, že stav lesních porostů, které sousedí s NPR Rejvíz, je většinou velice špatný. Za uplynulých 30 let tak Správa CHKO a lesní správci promarnili příležitost cílenými lesnickými zásahy přebudovat nepřirozené smrkové monokultury na lesy zdravé, pestré a odolné proti kůrovci. Prostřený stůl pro kůrovcovou hostinu je zde připraven… Ale za jakou cenu?!
Společnost přátel Jeseníků je zásadně proti tomuto způsobu zasahování proti kůrovci na území rezervací, neboť se popírá smysl zákona o ochraně přírody a kácením stromů a použitím chemie se přímo ohrožuje a snižuje přírodovědecká hodnota rezervace. Řušivá lidská činnost negativně ovlivňuje prostředí, které je domovem pro řadu chráněných druhů. Celá situace je dalším fiaskem vedení Správy CHKO a ukázka absolutního nezvládnutí ochrany přírody v nejcennějších oblastech CHKO.
Od září 2017 měla Správa CHKO od náměstka ministra životního prostředí úkol pokusit se předejít kůrovcové kalamitě na území CHKO Jeseníky. Bohužel se tak nestalo a dnes je kůrovcová kalamita na mnoha místech v CHKO a rychle postupuje. Na řadě míst v CHKO se bohužel už intenzivně těží a opakuje se smutná situace známá z Nízkého Jeseníku! Aktuální záběry ukazují území 3. zóny CHKO nedaleko od NPR Rejvíz. Dělají se tu rozsáhlé holoseče, sadí se tu také smrky, jsou tu obrovské skládky vytěženého dřeva a běžně se používá chemie. To vše se děje pár set metrů od NPR Rejvíz.
O kus dál na mnoha místech v Medvědí hornatině se ve 2. zóně CHKO také intenzivně těží a vzniká zde mnoho menších nebo i velkých holin. Odváží se veškeré dřevo/hroubí, samozřejmě vznikají lesní svážnice. Tam, kde byly na holinách vysázeny buky, dochází k plošnému usychání sazenic, které často připomínají spíše malé proutky než sazenice. Přitom podle zákona o ochraně přírody, § 26, odst. 3., jsou 1 a 2. zóny chráněny před použitím intenzivních technologií a mezi ně patří i holiny. A v nedaleké rezervaci Suchý vrch Správa CHKO povolila u velké části kmenů použití chemie a špalkování a odkorňování kmenů.
Jaký je tedy rozdíl mezi kůrovcovými těžbami mimo CHKO a uvnitř CHKO?: obáváme se že žádný.
Bohužel, i tato situace je vizitkou nefunkčnosti a selhání vedení Správy CHKO Jeseníky, která dokonce ještě tvrdí, že přes všechna rizika má kůrovcová kalamita z pohledu ochrany přírody řadu výrazných příležitostí, které nad negativy spíše převažují... Žijeme opravdu v absurdistánu?
V předhůří Hrubého Jeseníku se odehrává největší kůrovcová kalamita v historii. Masivní těžby a tisíce hektarů holin se blíží k hranicím CHKO Jeseníky. Už rok Společnost přátel Jeseníků požaduje, aby se přijala opatření na ochranu lesů v CHKO a aby zabránilo problematickým kalamitním těžbám uvnitř chráněné oblasti. Bohužel, problém se neřeší dostatečně a zejména v úseku od Vrbna pod Pradědem směr na Heřmanovice a dál po Dolní údolí je řada kůrovcových ohnisek už přímo na hranici s CHKO nebo dokonce již uvnitř CHKO. Tato ohniska nejsou celé týdny/měsíce asanována a kůrovec se dál šíří (viz obr.. 1 = Horní údolí, obr. 2,3 = vrchol Jedlová).
Reálně tak již dochází k přímému ohrožení dvou přírodních rezervací v CHKO. V rezervaci Suchý vrch (obr. 4), 1. zóna CHKO Jeseníky, jsou už velká kůrovcová ohniska a dne 27. 5. 2018 zde byla zdokumentována intenzivní těžba (obr. 7 -15). Pár stromů zde bylo odkorněno na stojato, ale desítky dalších stromů bylo pokáceno na velké ploše v prudkém svahu. Dochází zde k odkorňování a tzv. špalkování kmenů. To je z biologického hlediska špatné řešení a negativní ovlivnění přirodních procesů ve velice cenném území. V 1. zónách by se měla ctít bezzásahovost nebo maximálně šetrné postupy proti kůrovci (např. feromonové lapače a odkorňování stromů na stojato). Nikoliv intenzivní těžba s krácením a odkorňováním stromů. Lze předpokládat, že těžba zde bude pokračovat.
Máme velké obavy z dalšího vývoje. Když se takto intenzivně postupuje v 1. zóně, pak ve 2. a ve 3. zóně lze očekávat mnohem horší přístupy a těžby s holinami. V oblasti Národní přírodní rezervace Rejvíz pak v důsledku toho hrozí narušení hladiny spodních vod a ohrožení největšího rašeliniště na Moravě s unikátním ekosystémem. Kůrovcová vlna je už jen cca 2 km vzdušnou čarou od tohoto klenotu a většina okolí NPR Rejvíz je ve 3. zóně. A směrem od Suchého vrchu může kůrovcová vlna postupovat na masív Orlíku a Medvědího vrchu (1216 m.n.m.), kde jsou prudké svahy a dominuje zde smrková monokultura. Celkově tak vzniká závažná situace, která se doposud evidentně podceňovala. Obrázek 5 ukazuje detaily "frontové linie", zelené šipky jsou hranice CHKO, červené pak kůrovcová ohniska. Obr. 6 ukazuje zónaci v oblasti.
Na šumperské straně úbočí hlavního hřebene došlo v exponovaném stanovišti horských poloh (1.150 m.n.m.) ve 2. zóně CHKO k rozsáhlým úmyslným těžbám v přírodních biotopech horských třtinových smrčin na celkové ploše 2,64 hektarů. Došlo k úplnému smýcení všech vzrostlých stromů (stáří cca 160 let), a to až na hranici samotné rezervace Břidličná. Tím došlo ke vzniku velkých holin a k odkrytí porostní stěny rezervace a k jejímu ohrožení mj. silnými větry (jde o návětrnou západní expozicí). Na větší části vytěžené plochy byla vytvořena holina (celkem 1,8 ha), na části plochy je zmlazení. Na území rezervace byl navíc zcela zbytečně smýcen jediný vzrostý buk v okolí. Vlivem působení větru došlo během r. 2017 k řadě vývratů stromů v rezervaci, v důsledku provedené těžby se tak porostní stěna rezervace rozpadá... Jde o závažný případ v rozporu s pravidly ochrany přírody a v rozporu se smyslem existence 2. zóny CHKO. Případ jsme nechali odbourně posoudit znalcem a podklady jsme předali k prošetření na ČIŽP.
V údolí Divoké Desné se vyskytují zbývající porosty horských klenových bučin, které patří mezi nejvíce ohrožené typy lesní vegetace v ČR. Jsou velmi vzácné a ojedinělé. Přesto zde v průběhu roku 2017 došlo k intenzivní a plošně rozsáhlé těžbě s tvorbou holiny na strmých balvanitých svazích a k vykácení mohutných stromů, zejména buků a javorů klenů, starých až 200 let. Patrně zde došlo k porušení lesního zákona a také zákona o ochraně přírody. Z hlediska ekologického došlo k vážnému poškození lesního ekosystému a ztráty na biodiverzitě jsou jen těžce vyčíslitelné.
V posledních letech je na majetku spravovaném Lesy ČR, s. p., zaznamenán posun k přírodě bližším způsobům hospodaření v lesích, k vyššímu podílu přirozené obnovy lesních porostů a k vyššímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin (MZD). Nicméně řada problémů a postupů nevhodných z hlediska ochrany lesa a lesních ekosystémů přetrvává a bohužel se s nimi lze v horách setkat často. Zajímavé je, že v Jeseníkách lze pozorovat velmi rozdílné přístupy k lesu na jednotlivých lesních správách. Zatímco citlivější přístup k lesu je na území spravovaném Lesní správou Karlovice, patrně nejtvrdší přístup je možné vidět v lesích spravovaných Lesní správou Jeseník.
Zásadní problémy lesního hospodaření v CHKO Jeseníky lze shrnout do těchto bodů:K tomuto bohužel dochází i v II. nejcennější zóně CHKO Jeseníky a v oblastech chráněných Naturou 2000. Nutno dodat, že z veřejných besed vyplývá, že řada lidí v Jeseníkách, v Olomouci i jinde vnímá výše uvedené jako velký problém a je tímto přístupem k lesu vážně znepokojena.
Možné způsoby řešení diskutované s Lesy ČR, s.p.:
Konkrétní příklady problematického lesního hospodaření ilustrují fotografie.