Dokumentace ekologicky nešetrné těžby (úmyslné) z dubna 2022 na masivu Medvědího vrchu ve vzácném 170 let starém porostu. Jednalo se o přirozený smíšený horský les na území 2. zóny CHKO s mohutnými smrky, buky a kleny, porost víceetážový, s bohatým a různověkým zmlazením zejména buku. Kvalitu porostu dokládá i databáze „Mapování biotopů AOPK ČR“, ve které je tento porost hodnocen jako přírodní biotop L 5.4 (100), tedy jako Acidofilní bučiny (bučiny asociace Luzulo-Fagetum). Takto kvalitních porostů je v širokém dalekém okolí velmi málo. I když jsme na těžbu opakovaně upozornili Správu CHKO Jeseníky, ta s těžbou vyjádřila souhlas a odmítla se tím dál zabývat a odmítla chránit takto starý les. Jde o jeden z mnoha případů podobného souhlasu Správy CHKO Jeseníky s ničením starých lesů.

Fotky č. 1 - 28 byly pořízeny dne 17. 4. 2022, fotky č. 30 - 34 dne 15. 5. 2022. Mapové přílohy dokládají vzácnou hodnotu porostu a lokality.

ZDROJ FOTEK: archiv Společnosti přátel Jeseníků
Komentáře k fotkám:
Foto 1 – 10: Národní přírodní rezervace (NPR) jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny nejvyšší kategorií ochrany přírody. Jde o klidová a mimořádná území, kde je ochrana přírody nadřazena jakékoliv jiné lidské aktivitě. Fotografie ukazují záběry přírody v NPR Praděd. Jde o ostrov horské divočiny s evropsky mimořádnou přírodou. Charakteristické jsou přirozené horské lesy, často pralesovitého charakteru. Zcela zásadní pro uchování těchto výjimečných hodnot je, aby člověk ponechal místní horské lesy přirozenému vývoji, tzn. bezzásahové.

Fotky 100 – 114 ukazují konkrétní příklady situace v okolí NPR Praděd. Navzdory chladnějšímu loňskému počasí kůrovcová ohniska a těžby postoupily do vnitrozemí Hrubého Jeseníku. Fotky 100 – 102 ukazují kůrovcová ohniska v hospodářských lesích nedaleko NPR Praděd na Rýmařovsku. Fotky 103 – 109 ukazují kůrovcové těžby v údolí Divoké Desné nedaleko hranice s NPR Praděd. Těžby byly provedeny na velice strmých svazích s vytvořením erozní rýhy po lanovce a svážení dřeva napříč svahem. Fotky 110 – 112 ukazují kůrovcové těžby v Divoké Desné na masivu Hřbety (1058 m.n.m.). Fotky 113 a 114 ukazují loňské kácení kůrovcem napadených stromů na prudkých svazích Velké Jezerné (1248 m.n.m.), rovněž v údolí Divoké Desné (mimo NPR Praděd). Aktuálně je zde opět vícero kůrovcových ohnisek. Tyto příklady dokládají závažnost situace v lesích mimo NPR, kde je důležité, aby lesníci likvidovali malá ohniska kůrovce včas a aby při těžbách nevytvářeli holiny.

Během května 2021 se na vrchol Králického Sněžníku vrátila těžká technika kvůli výstavbě drahé a zbytečné rozhledny. Investor přitom hrubě porušuje pravidla a výstavba probíhá v rozporu se stavebním povolením a v rozporu se smlouvou o udělení dotace uzavřenou s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Mimo jiné je na vrchol hory budována provizorní komunikace a v okolí staveniště mimo oplocení dochází k poškozování evropsky chráněného biotopu těžkou technikou.

 

Přestože k hranicím CHKO Jeseníky rychle postupuje kůrovcová kalamita a přímo na hranicích chráněné oblasti se nestíhají vyřezávat kůrovcové stromy, uvnitř CHKO loni i letos probíhají na řadě míst úmyslné těžby v cenných porostech přirozených horských bučin. Těch máme velmi málo a jsou vzácné. Právě nyní např. v odlehlých lokalitách v údolí Rudohorského potoka pod masivem krásné hory Keprník. Probíhá zde hned několik rozsáhlých a k přírodě nešetrných těžeb se vznikem holin a s poškozením půdního povrchu. Obrázky ukazují konkrétní příklad: těžba je sice umístěna v hospodářském lese, na hranici 2. a 3. zóny ochrany CHKO (nevíme přesně, v které zóně konkrétně). Není tedy překvapující, že se zde těží. Překvapující je ovšem tvrdý způsob těžby a stahování pokácených stromů, kdy je svah v několika směrech rozježděn těžkými stroji se vznikem erozních rýh, půdní povrch je silně poškozen a zničeno je velké množství mladých buků, které zde už pěkně odrůstaly. Terén zde připomíná spíše bojiště. Při použití šetrnější technologie, např. lanovky, mohly být škody na půdě i na zmlazení mnohem menší. V tomto podrostu přitom odrůstaly i mladé jedle, řada z nich je zničena (viz obrázek 16).  Obrázky 1, 3, 5 a 12 jsou ze dne 22. 4.. tedy před poškozením půdního povrchu. Ostatní obrázky ukazují srovnání aktuálního stavu. Proč se na území chráněné oblasti dějí takové věci? Proč nelze zvolit šetrnější způsoby těžby?