Tento web používá soubory cookies. Dalším procházením webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookies. Více informacíSouhlasím
Příroda Hrubého Jeseníku: jedinečný a ohrožený klenot
Zpět do kategorie: AKTUALITY

Zástupci Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zástupci lesníků a přírodovědců i ochrany přírody se dne 10. 10. 2019 sešli na velké veřejné besedě o  problematice kůrovce s podtitulem:  "Přežijí horské lesy Jeseníků rok 2020?". Akce se konala za velkého zájmu veřejnosti - sál kina Pohoda ve městě Jeseník byl navzdory nepříznivému počasí z velké části naplněn, přišlo zhruba 150 lidí.  Organizátor akce, Společnost přátel Jeseníků, z.s., je poctěn těmito výsledky a děkuje všem - panelistům, hostům a veřejnosti -  kteří přišli na nevšední setkání.

Co ovšem zaznělo během 3hodinové besedy, jaké jsou závěry a jak vážná je situace? Odpovědi na řadu otázek už zaznívaly během 4 prezentací: přírodovědce z Univerzity Karlovy, předsedy Společnosti přátel Jeseníků, vedoucího Správy CHKO a krajského ředitele Lesů ČR. Témata se pak dále detailně diskutovala během následující besedy, kde na prezentace a dotazy veřejnosti a představitelů Parlamentu ČR reagovali tito panelisté:
- Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova,
- Ondřej Bačík, předseda Společnosti přátel Jeseníků, z.s.
- Ing. Aleš Erber, odborný lesní hospodář, lesnický poradce
- Mgr. Petr Šaj, vedoucí Správy CHKO
- JUDr. Pavel Krpata, správní ředitel Lesů ČR, s.p., ředitelství Hradec Králové,
- Ing. Pavel Indra, ředitel Krajského ředitelství Šumperk, Lesy ČR, s.p.
Večerem nás všechny provedl moderátor: Doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze.

Během besedy se ukázaly výrazné rozdíly v pohledu na situaci ze strany zástupců ochrany přírody. Zatímco Pavel Kindlmann a Ondřej Bačík upozornili na to, že vytváření holin v horských lesích je vážný problém a rezervace a chráněné lesy se mají skutečně chránit a být bez zásahu, Petr Šaj naopak holiny jako vážný problém nevidí a kůrovcovou kalamitu považuje za šanci, změnu a příležitost. Informoval také o tom, proč Správa CHKO povoluje výjimky ke kácení a k použití jedovaté chemie na území rezervací a 1. a 2. zón CHKO. Uvedl, že ochranu přírody je potřeba dělat společně s vlastníky/správci lesů, kteří za nezasahování v rezervaci požadují proplacení finančních náhrad, tzv. újem. Zajímavé bylo sdělení, že v rezervacích Správa CHKO umožňuje zásahy už od r. 2006 tzv. diferencovaným způsobem a v rezervacích si hraje jako na zahrádce. Tzn., že Správa používá různé způsoby zásahů (kácení nebo chemie nebo loupání na stojato) a neví, který způsob asanace a technologie je pro přírodu nejlepší. Tím, že nastaví různé způsoby asanace, mohou to hodnotit s odstupem let. Cílem těchto zásahů má být zpomalení plošného rozpadu lesa v rezervacích. Pavel Kindlmann v reakci zdůraznil, že nejcennější oblasti přírody jako jsou rezervace nejsou zahrádky, kde si něco pěstujeme. Jsou to oblasti, kde ponecháváme přírodu svému přirozenému vývoji a jedině tak zabráníme vymírání vzácných druhů živočichů. Ondřej Bačík i Pavel Kindlmann uvedli, že nejpodstatnější je zasahovat proti kůrovci včas a tam, kde to má ještě smysl. To se v praxi často neděje a poškozování rezervací pak zcela postrádá smysl.

Lesník Aleš Erber zdůraznil, že je potřeba změnit myšlení lesníků i veřejnosti a společně je třeba najít cestu k řešení. Přitom je důležité uvědomit si rozměr a závažnost současné krize, kdy při řešení kalamity není dostatek lidí, kapacit, financí a špatný je odbyt dřeva i cena dřeva. Kácení v nejcennějších 1.zónách a v rezervacích je tedy problém, soustředit pozornost bychom měli jinam – tam, kde je šance ještě něco zachránit. Je potřeba také více využívat tvořivé síly přírody.

Představitelé Lesů ČR informovali o dynamice šíření populace kůrovce v rezervaci Rejvíz a upozornili na to, že to může být velmi silný zdroj pro šíření kůrovce ze středních poloh do vysokých hor. Zdůraznili také, že zásadní pro další vývoj je včasné vyhledávání kůrovcových stromů, tzn. řešit problém v situaci, kdy jde o jednotlivé stromy nebo skupinky stromů. Při diskusi o zasahování ve 2. zóně CHKO pak uvedli, že jsme společně ve shodě, protože i Lesy ČR chtějí zasahovat ve 2. zónách citlivým způsobem. A není ani cílem lesníků vyklízet zde dřevo a vytvářet zde holiny, protože pak vznikne problém s větrnou kalamitou. Je to tedy o tom si vydefinovat to, co konkrétně znamená zasahovat citlivě a za jakých podmínek.  

Organizátor besedy tento bod považuje za jeden z důležitých závěrů besedy, na kterou bude vhodné navázat dalším setkáním a podrobnější diskusí odborníků. Na potřebě pokračování diskuse se shodli všichni účastníci panelu a shodně rovněž konstatovali, že pro úspěšnou obnovu horských lesů  je nutné regulovat množství spárkaté zvěře a omezit její negativní vliv na odrůstání listnatých stromků a jedlí. Organizátor besedy závěrem apeloval, že podstatné je také aktivní zapojení veřejnosti, proto zůstaňme společně v kontaktu a zajímejme se o téma. Budeme veřejnost dále informovat.

ZÁZNAM A SOUHRN PODSTATNÉHO Z BESEDY Z HLEDISKA PANELISTŮ JE ZDE

PREZENTACE PROF. RNDr. PAVEL KINDLMANN, DrSc.,

PREZENTACE SPOLEČNOSTI PŘÁTEL JESENÍKŮ

PREZENTACE SPRÁVY CHKO JESENÍKY

PREZENTACE ING. ALEŠ ERBER

PREZENTACE LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY

OBRAZOVÝ ZÁZNAM Z VELKÉ VEŘEJNÉ BESEDY - ČÁST 1. - prezentace a vyjádření panelistů

OBRAZOVÝ ZÁZNAM Z VELKÉ VEŘEJNÉ BESEDY - ČÁST 2. - otázky publika a diskuse

Velkou veřejnou besedu organizovala nezisková Společnost přátel Jeseníků, z.s., bez dotací a grantů, z vlastních finančních zdrojů s cílem přispět k řešení závažné situace a přispět k ochraně nejcennější přírody CHKO Jeseníky v 1. a 2. zónách CHKO.