Příroda Hrubého Jeseníku: jedinečný a ohrožený klenot
0
0
0
0
0
0
0
- Vedlejším, ale podstatným efektem existence národních parků je podpora ekonomického rozvoje místních regionů a tím i zaměstnanosti. Národní parky jsou totiž mezinárodně uznávané prestižní instituce. Národní parky mají věhlas a výjimečnost. Jsou atraktivní pro turisty, které zajímá příroda a historie. Jsou prioritou, výkladní skříní a součástí národní hrdosti každé země.
- S tím souvisí lepší finanční možnosti, mezinárodní propagace, zlepšování kvality služeb v oblasti apod. Ne náhodou se např. České Švýcarsko stalo v r. 2009 historicky prvním nositelem titulu Excelentní evropská destinace pro ČR a Šumava byla už v r. 2003 druhou nejatraktivnější oblastí ČR. V roce 2005 a 2006 byla Šumava podle klasifikace Czechtourism dokonce první destinací cestovního ruchu v ČR. A význam Krkonoš ani netřeba zdůrazňovat.
- Národní parky patří mezi turisticky nejvyhledávanější lokality u nás: NP Krkonoše ročně navštíví cca 6 mil. lidí, NP Šumavu přibližně 2 mil. lidí, České Švýcarsko cca 600 tis. lidí a zhruba 500 tis. návštěvníků přiláká nejmenší NP Podyjí.
- Národní parky podporují kvalitu služeb v regionu, např. budováním sítě speciálních informačních center o přírodě a turisticky atraktivních muzeí přírody, realizací stovek akcí pro veřejnost a pro školy, zvyšováním kvality turistické infrastruktury nebo také podporou zlepšování dopravní dostupnosti území. V regionech s národními parky se zvyšuje kvalita ubytování, stravování apod.
- Vzhledem ke svému významu mají národní parky značné finanční možnosti, realizují velké množství veřejně přínosných projektů a jsou úspěšné při získávání dotací z mnoha zdrojů (granty, nadace, věda a výzkum, evropské a jiné fondy, partneři a sponzoři). Výběrová řízení, která národní parky vyhlašují na činnosti v oblasti dodávek služeb, stavebních a lesnických prací, jsou příležitostí pro řadu místních podnikatelů. Podporuje se tak ekonomický rozvoj regionu a zaměstnanost.
- Konkrétní příklad: zatímco NP České Švýcarsko (je 10x menší než CHKO Jeseníky) měl v r. 2011 finanční výdaje více než 88 mil. Kč/rok a zaměstnává cca 50 osob (většina jsou terénní pracovníci), Správa CHKOJ má roční rozpočet 13 mil. Kč a 16 zaměstnanců. A velký NP Krkonoše (má poloviční rozlohu než CHKO Jeseníky) měl v roce 2011 finanční výdaje přes 369 mil. Kč a zaměstnává 270 lidí, taktéž jde většinou o terénní pracovníky. A další příklad finanční schopnosti a šikovnosti našich národních parků: za pouhé 4 roky, v letech 2008 - 2012, získaly tři české národní parky z evropského fondu Operační program Životní prostředí (OPŽP -zlepšování stavu přírody a krajiny) finanční podporu pro 45 projektů. Jejich celková hodnota přesáhla více než 1,3 miliardy Kč, z čehož více než miliardu financuje EU!
- Národní parky tak realizují zcela zásadní projekty na zlepšení kvality místní přírody a na zlepšení kvality služeb pro turisty. V ostrém kontrastu s tímto je Správa CHKO Jeseníky, která doposud z OPŽP nezískala žádné finanční prostředky... Velký rozdíl je i v tom, že proces přípravy projektů a žádostí o dotace je u CHKO mnohem složitější než u NP.
- Ochrana přírody v Jeseníkách (a vlastně celý region Jeseníků) tak přichází o historickou příležitost k získání velkých financí na řešení vážných ekologických problémů, na zlepšení kvality návštěvnické infrastruktury a na pozitivní práci s veřejností. Podrobné ekonomické srovnání a informace přináší následující tabulky s přehledem projektů a s přehledem provozních prostředků národních parků:
Schválené projekty OPŽP v národních parcích a SCHKOJ
Náklady a výnosy národních parků a CHKOJ
Další konkrétní přínosy národních parků v ČR pro rozvoj turistiky, ekonomiky a zaměstnanosti přehledně popisuje tento dokument.