Průzkum: Češi chtějí chránit divokou přírodu a rozšířit ji

ČTK 30. 7.  Praha - Více než dvě třetiny Čechů souhlasí s tím, že by se měla chránit divoká příroda v Česku. Většina dotázaných ale pro její ochranu za poslední rok nic neudělala. Vyplývá to z průzkumu sociologů z Masarykovy univerzity, který dnes představili novinářům. Průzkum rovněž ukázal, že si Češi přejí více divočiny, než jí v zemi je.

Ekologové odhadují, že oblastí ponechaných přirozenému vývoji a bez zásahů člověka je 0,3 procenta rozlohy země. Respondenti v průzkumu jejich rozlohu odhadovali až na deset procent a chtěli by ji rozšířit o další tři procenta. S rozšiřováním území s divočinou souhlasilo zhruba 44 procent lidí. Proti ochraně divočiny bylo devět procent oslovených.

Výzkum brněnských akademiků jako první podrobně zkoumal vztah Čechů k divoké přírodě. Podle ekopsychologa Jana Krajhanzla výsledky ukazují, že rozšiřování divočiny v Česku má širokou podporu. O tom, zda a jak divočinu rozšiřovat, se vedou diskuse mezi zájmovými skupinami, často v souvislosti s Národním parkem Šumava.

Výrazná většina české veřejnosti podle sociologa Tomáše Chabady podporuje všechna divoká zvířata. V průzkumu se respondenti vyjadřovali k rysům, divokým koním, zubrům, vlkům, liškám, medvědům a bobrům. Nejvíc populárním je rys, následují divocí koně a zubři. V menší oblibě, kolem 23 procent, jsou medvědi a bobři.

Největší odpovědnost za ochranu divoké přírody podle oslovených nese ministerstvo životního prostředí a jemu podřízené národní parky. Více než čtvrtina lidí v Česku vyráží do divočiny několikrát do roka, téměř polovina lidí ji nenavštěvuje vůbec. Oslovení se ale neshodli v tom, zda se stav divoké přírody zlepšuje nebo zhoršuje.

Sociologové se dotazovali reprezentativního vzorku 2023 lidí po celé republice.