0
0
0
0
0
0
0
Úvod
Ministerstvo životního prostředí vydalo metodiku pro ochranu chráněných krajinných oblastí (CHKO) a přírodních rezervací, aby zde snížilo dopady kůrovcových těžeb. V případě rezervací jsou pravidla nastavena poměrně přísně, ale lesům v nejcennějším 1. a 2. zónám CHKO dál hrozí plošné kácení, holoseče a používání jedovatých pesticidů.
Společnost přátel Jeseníků, z.s., už v září 2017 na jednání se zástupci ministerstva a Správy CHKO ve městě Jeseník upozornila 
na vážná rizika kůrovcové kalamity a s ní souvisejících intenzivních těžeb a požadovala přijetí opatření na řešení situace. Společně se zástupci Hnutí DUHA jsme pak během roku 2018 opakovaně žádali MŽP i Správu CHKO Jeseníky o vydání nového metodického pokynu ministerstva a Agentury ochrany přírody a krajiny, který by koncepčním a jednotným způsobem stanovil opatření na ochranu 1. a 2. zón nejen Jeseníků, ale všech chráněných krajinných oblastí v ČR, které jsou ohroženy kůrovcovou kalamitou. Nový předpis vznikal velmi dlouho - jeden rok (!) a opakovaně jsme o něm vyjednávali přímo na ministerstvu.
Byl vydán teprve před pár dny a mj. z něj vyplývá, že kůrovcová kalamita zasáhla už 133 km2 na území 1. a 2. zón zejména v CHKO Jeseníky, Beskydy a Ždárské vrchy. Zákon o ochraně přírody přitom zakazuje použití jedovatých pesticidů i vytváření holin jak rezervacích, tak i v 1. a 2.. zónách CHKO. Správy CHKO však doposud vydávaly ze zákona výjimky. Ty vedly například k nesmyslnému kácení stromů a aplikaci jedů v Národní přírodní rezervaci Rejvíz v Jeseníkách a k neuvěřitelné devastaci Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala na Kokořínsku.
Ministerstvo dalo novou metodikou návod, jak mají napříště správy chráněných krajinných oblastí rozhodovat při řešení kůrovcové kalamity. Na jedné straně chce MŽP její pomocí zamezit ničivým lesnickým zásahům v rezervacích, zcela nedostatečně ale řeší ochranu cenných území mimo ně, na mnohonásobně větším území cenné přírody 1. a 2. zón CHKO. Zde MŽP připouští zásahy proti kůrovci až v destruktivní míře. Metodika totiž povoluje kácení výrazné většiny kůrovcových stromů a dokonce zcela nevylučuje použití jedovaté chemie. Jen malá, pro ochranu lesní půdy nedostatečná část mrtvého dřeva by měla zůstat na místě k zetlení (v množství 30 - 100 m3/hektar). Takový přístup, i když je citlivější než plošná těžba, umožňuje provádět velké holoseče. Měl by ničivý dopad především na horské smrčiny, které nejvíce chrání půdu a zadržují vodu. Metodika je v této části už z principu chybná tím, že vůbec nerozlišuje mezi intenzitou lesnických zásahů v 1. a 2. zóně, zatímco kvalita ekosystémů i ochranné podmínky dané zákonem jsou rozdílné.
Nedostatečné omezení těžby v chráněných územích způsobuje absurdní skutečnost, že zde státní lesy i soukromí vlastníci nárokují proplacení nevytěženého dřeva po státní ochraně přírody. Zatímco mimo chráněná území zůstávají již uschlé a sežrané stromy stát, protože chybí kapacita těžařů a cena dřeva často nezaplatí ani náklady na těžbu, v chráněných územích se ministerstvo obává těžbu omezit, protože by tam vlastníkům a dokonce i státním lesům musela být ze státního rozpočtu vyplacena tučná „újma“.
Ekologické organizace upozorňují, že metodika MŽP je velmi nedostatečná zejména pro ochranu nejcennějších 1. a 2. zón CHKO. Plošná těžba v CHKO ani méně rozsáhlé kácení v rezervacích nejsou vzhledem k jejich poslání a zákonné ochraně obhajitelné. Ekologické organizace Společnost přátel Jeseníků a Hnutí DUHA budou trvat na důsledném dodržování zákona o ochraně přírody a v případě udělování výjimek budou jako účastníci správních řízení požadovat nastavení přísných pravidel pro lesnické zásahy v 1. a 2. zónách CHKO.
Ondřej Bačík, předseda Společnosti přátel Jeseníků, řekl:
„Věřím, že je v zájmu všech, i lesníků a ochranářů, aby lesy v nejcennějších územích chráněných krajinných oblastí nebyly zničeny kůrovcovými těžbami a těžkou lesní technikou. V horských lesích Jeseníků by to vedlo k ekologické katastrofě.“
„Žádáme Ministerstvo životního prostředí a Správu CHKO Jeseníky o důslednou ochranu nejcennější přírody tak, aby neumožnily další těžby se vznikem holin a používání jedů na území I. a II. zón CHKO. Vše budeme bedlivě sledovat v terénu i na jednáních. Dosavadní souhlasy státní ochrany přírody s ničením cenných rezervací, jako je jesenický Rejvíz nebo Břehyně v Máchově kraji, ať zůstanou jen výstražnou připomínkou, kudy cesta nevede.“
FOTOGALERIE DESTRUKCE HORSKÝCH LESŮ KŮROVCOVÝMI TĚŽBAMI VE VÝCHODNÍCH JESENÍKÁCH
CELÉ ZNĚNÍ TISKOVÉ ZPRÁVY VYDANÉ SPJ A HNUTÍM DUHA NALEZNETE ZDE
