AKTUALITY
Společnost přátel Jeseníků (SPJ) již řadu let prezentuje veřejnosti význam Jeseníků jakožto posledního velkého ostrova divočiny na Moravě a usiluje o zlepšení jeho ochrany. Mimo jiné realizuje projekt „Život v jesenické divočině“ zaměřený na monitoring vzácných druhů na území CHKO založený na pozorování v terénu a na fotopastech. Dnes zveřejňujeme unikátní výsledky tříleté práce v terénu (tisíce kilometrů a tisíce hodin náročné práce ve dne v noci, v zimě, v létě). Je důležité, aby se o návratu vlků do oblasti Jeseníků veřejně diskutovalo na základě věcných faktů. Protože vlků postupně přibývá, veřejnost a turisté by měli mít dostatečné informace a především je potřeba, abychom společně, včetně lesníků, myslivců a farmářů, hledali cesty, jak se naučit žít ve vzájemném souladu s těmito velkými šelmami. Jsou totiž z mnoha důvodů obdivuhodné a staly se opět nedílnou součástí přírody Jeseníků.
V současnosti se vlci vyskytují na většině území CHKO Jeseníky. Zásadní zprávou je, že se pomocí terénních metod zatím podařilo prokázat dvě vlčí teritoria, přičemž jedna smečka se pohybuje převážně na území Medvěďské hornatiny mezi Vrbnem pod Pradědem a Jeseníkem a druhá v oblasti NPR Praděd a přilehlém okolí. V prvním oblasti monitorujeme aktivní výskyt vlčího páru od dubna 2023, ve druhé oblasti monitorujeme aktivní výskyt vlků od srpna 2021. Zajímavé je, že oba vlčí páry měly první mláďata v loňském roce a většina z nich bohužel uhynula. V obou případech přežilo zřejmě pouze jedno vlče. Obecně platí, že se vlčímu páru rodí průměrně 4 – 6 vlčat a až 60% z nich se nedožije dospělosti. Vyšší loňská úmrtnost v CHKO Jeseníky mohla být způsobena vícero faktory, první vrhy mláďat obecně mají menší šanci na přežití. V letošním roce lze předpokládat úspěšnější přežití nové vlčí generace, což se dozvíme během podzimu.
.jpg)
Na severozápadním okraji CHKO Jeseníky má teritorium další vlčí smečka, která částečně zasahuje do CHKO v oblasti obce Lipová-Lázně, ale převážně se vyskytuje severněji (Vápenná). Zajímavostí je to, že právě zdejší smečka byla založena vlkem, který přišel až z Rakouska a při svém putování musel překonat stovky kilometrů a řadu překážek, aby našel svůj domov v Jeseníkách. Obdobný případ vlka z Rakouska je i v oblasti u Krnova [1]. Co se ale týká CHKO Jeseníky, nelze vyloučit, že nová vlčí smečka vznikla a působí na Šumpersku v oblasti Sobotína, kde u Maršíkova došlo letos k opakovaným škodám na stádech ovcí, které bohužel nebyly nijak řádně zabezpečeny před útoky vlků.
Na území CHKO se objevují i samostatní jedinci, kteří si hledají nová území pro založení smečky nebo jen procházejí. Šokujícím případem je výskyt třínohého vlka, těžce zraněného zřejmě pytlákem (detaily níže). Vzhledem k tomu, že se vlčí populace vyvíjí v čase a průběžně mění, není snadné (navíc v horském prostředí) určit přesný počet těchto velkých šelem. Na celém území Jeseníků (nejen v CHKO) od Králického Sněžníka až po Krnov se v loňském roce odhaduje existence 7 – 8 vlčích teritorií s celkovým počtem 30 – 40 zvířat. Nejúspěšnější je přitom vlčí smečka v oblasti NPR Králický Sněžník, která měla 12 členů.
Naše tisková zpráva obsahuje celou řadu dalších důležitých informací a faktů o vlcích v Jeseníkách:
1) Genetika aneb odkud jeseničtí vlci jsou?
2) Význam návratu vlků pro přírodu Jeseníků a složení jejich potravy
3) Společné soužití lidí a vlků v Jeseníkách
4) Je už vlků moc a mohou se přemnožit?
5) Pytláctví a otázka regulace počtu vlků?
Pokud by se případy pytláctví vlků v Jeseníkách opakovaly, skupina ekologických organizací je připravena podat trestní oznámení a vyhlásit významnou finanční odměnu za informace vedoucí k dopadení pachatelů trestných činů.
CELÉ ZNĚNÍ TISKOVÉ ZPRÁVY SE VŠEMI FAKTY JE KE STAŽENÍ ZDE
Unikátní vlčí videa naleznete zde (ZDROJ: Společnosti přátel Jeseníků):
Vlčí smečky v CHKO Jeseníky:
https://youtu.be/q9p0uqrofII
Vlci na lovu:
https://youtu.be/qKF7LkOAeQ8
Těžce zraněný vlk:
https://youtu.be/0iXKeP3ohHE
Ze života vlků v CHKO včetně vlčího vytí:
https://youtu.be/GH0KsE1Gjt8
Ondřej Bačík, předseda Společnosti přátel Jeseníků, řekl:
„Zveřejňujeme unikátní výsledky monitoringu vlků v CHKO Jeseníky, což je území poskytující ideální podmínky a domov pro vlčí smečky, protože obydlené plochy tvoří jen cca 3% a horské lesy více než 80% plochy území. Vlci mají klíčovou roli pro udržení rovnováhy v přírodě, pomáhají snižovat vysoké stavy jelení, srnčí a černé zvěře,
ale i lišek a invazních psíků. Pomáhají nám vytvářet zdravé lesy plné jedlí a listnáčů.
Ale hlavně, vlci mají mnoho společného s lidmi a v mnohém mohou být pro nás inspirací. Vlčí smečka je jako lidská rodina, otec vlk a máma vlčice spolu žijí celý život a pečlivě se starají o své děti. Vzorně vychovávají své potomky a učí je všemu potřebnému pro život, než se vlčata zhruba ve 3 letech vydají vlastní cestou. Vlčí rodina funguje v jasně dané hierarchii a podle přísných pravidel a své teritorium si bedlivě chrání. Vlčí smečky se staly znovu součástí přírody v CHKO Jeseníky – pojďme s nimi sdílet tyto krásné hory ve vzájemném respektu. Češi jsou národ psích mazlíčků, tak pamatujme na to, že předkem všech psů jsou vlci. A apeluji na to, že pytláctví je zlo, které zničí vlčí rodinu, a nesmíme jej tolerovat.“
Prof. Pavel Hulva, Ph.D., Univerzita Karlova, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, řekl:
“V současnosti zpracováváme genetický materiál vlka obecného z území celé republiky. Díky spolupráci se státními i neziskovými organizacemi ochrany přírody a vědeckými pracovišti se poslední dobou jedná o přibližně 1500 vzorků ročně. Jedná se například o vzorky trusu sbírané na sněhu nebo stěry z kadaverů hospodářských zvířat v případě útoku např. na ovce. Používané genetické markery umožňují určení do druhu (tedy například odlišení případů, kdy ovce zadáví pes), nebo určení případné hybridizace vlka se psem, což je ovšem ve střední Evropě velmi vzácný jev (daný malou hustotou volně žijících psů a dalšími faktory). V Česku byl prokázaný jediný případ křížence vlka se psem na severu Čech, ale ten již neměl potomky, takže nedošlo k šíření hybridní generace. Genetické analýzy umožňují i určení příslušnosti k vlčí populaci, určení jednotlivých zvířat a jejich příbuzenských vztahů. Po přidání dat od dalších donorů vzorků tak bude možné zjistit sociální strukturu vlků i v CHKO Jeseníky a její vazby na okolní smečky. Složitější analýzy celých genomů (veškerá genetická informace, která je v buňce přítomna) a další přístupy pak umožňují například odhadnout životaschopnost populace. Ta není dána jen počtem zvířat, ale i jejich genetickou variabilitou, která ale bohužel v Evropě není zatím tak velká, jak by bylo potřeba, protože zotavování populací po období pronásledování vlků je poměrně pomalé.”