Tento web používá soubory cookies. Dalším procházením webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookies. Více informacíSouhlasím
Příroda Hrubého Jeseníku: jedinečný a ohrožený klenot
Zpět do kategorie: AKTUALITY

Ve vysokých polohách Jeseníků se dochovaly v národním měřítku zcela unikátní přirozené horské lesy. Klimaxové horské smrčiny Hrubého Jeseníku ukrývají jedince, které můžeme směle zařadit mezi nejstarší divoce žijící stromy v ČR. Jejich stáří se pohybuje okolo neuvěřitelných 500 let a patří k živým svědkům původních jesenických pralesů. Obdobné rekordmany můžeme v ČR vidět pouze na Šumavě, zejména v oblasti karu Plešného jezera a Boubínského pralesa, kde bylo nejstaršímu smrku naměřeno 523 let.

Webové stránky Správy CHKO Jeseníky k tomu uvádějí následující:

Pamětníci jesenických pralesů

25.5.2016 Nejstarší zjištěný strom horských lesů Jeseníků je potomkem původních pralesů, má kolem 500 let.

Nejstarší zjištěný žijící strom přirozených horských lesů Jeseníků je smrk ztepilý rostoucí v nadmořské výšce 1166 metrů na severovýchodním svahu Keprníku. Byl objeven v rámci výzkumu Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (pod vedením Ing. Vojtěcha Čady, Ph.D.) zaměřeného mimo jiné na analýzu věku stromů v horských smrčinách.   

Při této příležitosti byl v NPR Šerák–Keprník objeven smrk ztepilý, jehož věk přesahuje úctyhodných 489 let. Zjištěný věk není konečný, protože je k němu nutné připočíst dobu, za kterou dosáhnul výšku místa odebrání vývrtu (50 cm nad zemí). V drsných horských podmínkách přibližně v nadmořské výšce 1200 m je to přibližně 10–60 let, z čehož vyplývá, že jeho skutečný věk pravděpodobně přesahuje 500 let.

Co to znamená? I přes toto ohromující číslo přesahující průměrnou délku lidského života přibližně sedmkrát nelze opomenout další důležité souvislosti. Především s ohledem na historický vývoj lokality můžeme tvrdit, že tak staré stromy nesou prapor původních pralesů. Reprezentují zejména genetickou kontinuitu původních populací smrku, což má pro člověka i nemalou kulturní hodnotu. Uchování těchto cenných porostů je proto zásadním cílem ochrany přírody, protože zde žije řada druhů rostlin, zvířat i hub, které z okolních hospodářských lesů zmizely společně se starými, mrtvými a přirozeně odumírajícími stromy.

NPR Šerák–Keprník není jediným místem, kde v Jeseníkách přežily tak staré smrky. Další můžeme najít například na Červené hoře v PR Sněžná kotlina (431 let), nebo v údolí Bílé Opavy v NPR Praděd (417 let).

 

Odkaz na originál článku naleznete zde:

http://jeseniky.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/pametnici-jesenickych-pralesu/

Podrobně zpracované informace o nejstarších stromech v Národním parku Šumava a k výsledkům tamních výzkumů naleznete v článku:

Nový rekordman ze Šumavy – nad Plešným jezerem byl objeven smrk, který pamatoval vládu Karla IV