Správa CHKO nedávno vydala v pořadí ji 3.rozhodnutí k Národní přírodní rezervaci (NPR) Rejvíz. Poté, co se nám dvě předchozí špatná rozhodnutí Správy podařilo zrušit v rámci podaných odvolání, a po rok a půl trvající argumentaci, jsme nyní dosáhli vydání prvního rozumného rozhodnutí při řešení kůrovcové kalamity. Klíčové přitom byly i výsledky terénního šetření na Rejvízu, které jsme iniciovali v říjnu 2019 za účasti všech stran. Šetření prokázalo skutečnost, že nejenom v rezervaci, ale rovněž mimo území rezervace došlo k masivnímu výskytu kůrovce a lesníci jeho likvidaci nestihli řešit.
Aktuální stav je takový, že Správa CHKO v novém rozhodnutí sice umožnila částečné kácení stromů na ploše 24,1 hektarů (8,3% z plochy lesních ekosystémů v NPR), týká se to ale jen pásu v šíři do 100 metrů na jižní hranici rezervace, přičemž Správa do rozhodnutí zapracovala klíčové požadavky. Z jakýchkoliv zásahů byla nyní vyňata všechna území s přirozenými lesy chráněné jako předmět ochrany na západní hranici a také na jižní hranici (v její východní části). Rozhodnutí rovněž nově konstatuje, že těch 24 hektarů lesa na jižní hranici (označovaného jako les kulturní) není lesem bezcenným, ale lesem, který má narůstající biologickou hodnotu a je potřeba jej také chránit. Tzn. nově zde není možné dělat holiny a otvírat porosty, byl snížen limit pro průměr kmenů (Ø 37 cm), které se mohou kácet a více stromů tedy zůstane stát (budou odkorňovány na stojato). Cílem pravidla je, aby byla zachována alespoň ½ stojících stromů pro zachování přírodě blízké struktury lesního ekosystému a současně jako prevence vzniku porostních stěn v důsledku silných větrů. Co je klíčové, výjimka na tyto zásahy byla časově zkrácena o polovinu, tzn. do konce r. 2020 a navíc bude 1x za měsíc prováděn monitoring stavu kůrovce a úspěšnosti jeho asanace v okolí rezervace podél její jižní hranice. Pokud zde bude zjištěn výskyt více než 200 neasanovaných a kůrovcem opuštěných stromů, může Správa CHKO výjimku změnit nebo zcela zrušit. Záleží tedy na tom, jak budou lesníci v okolních lesích (jde o Arcibiskupské lesy) úspěšně zvládat včasnou likvidaci kůrovcem napadených stromů.
I když jsme původně požadovali vyhlášení bezzásahovosti na 100% plochy NPR, poté, co Správa CHKO zapracovala výše uvedené požadavky a vydala první rozhodnutí, které lze považovat za vyvážené pro všechny strany, ekologické organizacene nebudou podávat odvolání. Výsledkem rok a půl trvajícího úsilí ekologických organizací Společnost přátel Jeseníků a Hnutí DUHA je dosažení bezzásahového území na 91,7% lesních ekosystémů rezervace, tzn. na ploše 280 hektarů. Za rok se plocha může zvětšit ještě na maximum.
To je mimořádné nejen v rámci Jeseníků, ale i na celé Moravě. Poprvé zde vzniklo tak rozsáhlé území horských lesů ponechané svému přirozenému, samovolnému vývoji, kde vládne divoká příroda, nikoliv motorová pila. Člověk tak vrací přírodě to, co jí kdysi odebral. Při návštěvě tohoto území tak můžeme na turistických stezkách pozorovat, jak se příroda sama vyvíjí a vidět jiný, skutečně divoký horský les jako před staletími...
NPR Rejvíz se rozkládá na ploše 329 hektarů a jsou zde zastoupena unikátní rozsáhlá rašeliniště, včetně slavného Velkého mechového jezírka, a zejména lesní biotopy tvořené převážně podmáčenými a rašelinnými smrčinami. Rezervace je domovem pro desítky zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Foto archiv SPJ: Velké mechové jezírko na Rejvízu