Příroda Hrubého Jeseníku: jedinečný a ohrožený klenot
0
0
0
0
0
0
0

Lesní hospodaření je činností, která má v CHKO Jeseníky největší vliv na stav území z hlediska ochrany přírody a krajiny. CHKO Jeseníky má nejvyšší lesnatost ze všech CHKO v ČR (81 %). Do lesů jsou však zahrnuta i subalpínská bezlesí nad horní hranicí lesa. V lesích CHKO převládá státní vlastnictví (92 %) ve správě Lesů České republiky, s. p., (lesní správy Hanušovice, Janovice, Javorník, Jeseník, Karlovice ve Slezsku, Město Albrechtice a Loučná nad Desnou). Způsoby hospodaření Lesů ČR, s.p. mají tedy zásadní vliv na přírodu a krajinu CHKO. Patrně významnější změny lze očekávat v souvislosti s církevními restitucemi, které se vztahují zejména na území lesních správ Jeseník a Javorník.

Lesy CHKO Jeseníky jsou zařazeny do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. Do nejcennější 1. zóny je zařazeno pouze 5 208 ha lesa (8,66 %),     do II. zóny pak 16 838 ha  (28,01 %), do III. zóny 37 943 ha (63,12%) a ve IV. zóně je 125 ha lesů (0,21%). Z hlediska kategorizace jsou lesy na většině území CHKOP zařazeny do kategorie lesů hospodářských (42 523 ha = 73,60 %). Bohužel, pouze menšinová část lesů je zařazena do kategorie lesů ochranných (5 992 ha = 10,37 %) a do kategorie lesů zvláštního určení (9 257 ha = 16,02 %). Zónace a kategorizace jsou klíčové pro způsoby hospodaření v jednotlivých oblastech a pro účinnost ochrany přírody.

Lesy na území CHKO jsou dle typologické klasifikace ÚHÚL
zařazeny zejména do těchto lesních vegetačních stupňů (LVS):

5. – jedlobukový (32,8 % lesů CHKO)
6. – smrkobukový (34,5 % lesů CHKO)
7. – bukosmrkový (16,8 %),
8. – smrkový (7,4 %)
9. – klečový (1,5 %), resp. v Jeseníkách přirozeně bez kleče

Zastoupení dřevin v CHKO a změna přirozené druhové skladby

Hlavní problémy ve vztahu lesního hospodářství a ochrany přírody vycházejí ze zásadní změny druhové skladby lesů. Došlo tak např. k výraznému zvýšení zastoupení smrku v CHKO na úkor směsí jedle, buku, příp. dalších přimíšených dřevin, k narušení genetické kvality přirozených smrkových lesů, k zavedení borovice kleče ve vysokohorských polohách. Problémem lesů je tak nižší ekologická stabilita a malá část lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou. Důsledkem toho jsou poměrně časté a rozsahem velké kalamity způsobené zejména abiotickými faktory (větrem, sněhem) a významný pokles biodiverzity (druhové pestrosti) v lesích.

V posledních letech je na majetku spravovaném Lesy ČR, s. p., zaznamenán posun k přírodě bližším způsobům hospodaření v lesích, k vyššímu podílu přirozené obnovy lesních porostů a k vyššímu podílu MZD. Jako přetrvávající problém jsou ve vztahu k obnově lesa zvýšené stavy spárkaté zvěře, které blokují úspěšnou obnovu a odrůstání některých druhů dřevin. Obecně lze konstatovat, že oproti minulosti došlo k dílčímu snížení stavů spárkaté zvěře. Přesto jsou její stavy natolik početné (zejména jelen a kamzík), že jsou stále limitujícím faktorem pro zdárné odrůstání dřevin jako je jedle, javor klen, javor mléč, jasan a jilm, místy i buk a ve vyšších horských polohách jeřáb ptačí. Cílem ochrany přírody je zachovat zbylé přirozené lesní porosty a v ostatních postupně zvyšovat ekologickou stabilitu lesa diferencovaně dle stanovišť vnášením domácích listnatých dřevin a jedle při obnově.

Zásadní ekologický problém ovšem přetrvává. V CHKO v celkovém zastoupení výrazně převládají jehličnaté dřeviny (82 %) nad listnatými (18 %).            Z jehličnatých dřevin je nejvíce zastoupen smrk ztepilý (45 510 ha = 78,77 % z celkového podílu dřevin!), který často vytváří monokulturní porosty s velmi nízkou biodiverzitou. Přirozeně by měl podíl smrku na složení dřevinné skladby lesa tvořit jen cca 33 %, jeho dnešní zastoupení je tedy výrazně více než dvojnásobné, což vyvolává řadu vážných ekologických problémů. Podíl jedle bělokoré naopak dramaticky poklesl a zachovala se jen velmi vzácně.  Z nepůvodních jehličnatých dřevin je významný výskyt borovice kleče, která byla v 19. a 20. století uměle vysazována při horní hranici lesa. Z listnáčů je nejvíce zastoupenou dřevinou buk lesní, který se roztroušeně vyskytuje po celé CHKO ( 6 916 ha = 12 %), ale souvislejší porosty s převahou BK (rozloha min. 50 ha) se vyskytují jen v několika lokalitách. Jeho přirozené zastoupení by ovšem v lesích CHKO Jeseníky mělo dosahovat až ke 40 %. Nízký je rovněž podíl javoru klenu, jeřábu ptačího, jilmu a dalších dřevin.

Výraznou změnu přirozené druhové skladby lesů, která vede k narušení ekologické rovnováhy a stability lesních ekosystémů, znázorňuje tabulka srovnávající  rekonstruovanou přirozenou dřevinnou skladbu a současné skutečné zastoupení dřevin.

Porovnání současného zastoupení dřevin
a rekonstruovaného přirozeného stavu v CHKOJ
Dřevina

Rekonstruovaná

dřevinná skladba (%)

Skutečná současná
dřevinná skladba (%)
Smrk ztepilý  33,27 78,77
Buk lesní 38,31 11,97
Jedle bělokorá 20,47 0,33
Javor klen 3,20 1,61
Jeřáb ptačí 1,05 0,30

 

Dosavadní postupy obnovy přirozené druhové skladby a řešení ekologických problémů nejsou dostatečné. Zejména v centrální části Hrubého Jeseníku je potřeba přijmout účinnější a komplexní řešení se zaměřením na maximální podporu biodiverzity a na obnovu přirozené druhové skladby. Cílem by měly být lesy druhově, věkově a prostorově pestré při uplatnění maximálně šetrných postupů, technologií a způsobů lesního hospodaření.

Podrobné informace o stavu lesního hospodaření lze nalézt v Plánu péče o CHKO Jeseníky

Negativní příklady lesního hospodaření v Jeseníkách

Pozitivní příklady lesního hospodaření v Jeseníkách