Příroda Hrubého Jeseníku: jedinečný a ohrožený klenot
Zpět do kategorie: AKTUALITY

Nikoliv na Šumavě, ale v Jeseníkách se odehrává kůrovcová kalamita apokalyptických rozměrů. Za jediný rok 2016 bylo vytěženo výrazně více kůrovcového dřeva než v Národním parku Šumava za celých 5 let trvání kalamity. Výsledkem jsou tisíce hektarů holin a ekologická katastrofa v oblasti Jeseníků. 2. ledna 2018 zorganizovala Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) v Praze seminář na téma Stav českých lesů, mj. za účasti náměstka ministra životního prostředí, dále představitele ministerstva zemědělství (MZe), generálního ředitele Lesů ČR, zástupce Hnutí Duha atd. Seminář přinesl mnoho zajímavých informací, vč. prezentací a videonahrávky cca 3 hodinové události, které STUŽ zveřejnil. Za organizaci akce a za zveřejnění materiálu patří STUŽ poděkování. 

Kromě mnoha informací si můžeme díky semináři udělat představu o postojích a o rozdílných přístupech jednotlivých stran. Náměstek ministra životního prostředí se jako jediný přihlásil k odpovědnosti za stav v našich lesích. Připomenul, že již před 10 lety byl přijat Národní lesnický program, který řeší také dopady klimatických změn a výstupy pro lesnictví, a zmínil i další vládou nedávno přijaté dokumenty. Ovšem zároveň konstatoval, že je velmi tristní, že se po uplynutí 10let věci nepodařilo více rozvinout v praxi. V protipólu jsou pak postoje zástupců MZe a Lesů ČR, kteří (přestože mají ke stavu lesů klíčové kompetence) překvapivě žádnou spoluodpovědnost za krizovou situaci v lesích nevyjádřili. V případě kůrovcové kalamity zástupci MZe i Lesy ČR uvedli, že viníkem situace je klimatická změna, sucho a postupy předků (lesníků), kteří vysadili smrkové porosty, ale údajně jim to nelze vyčítat, protože to udělali dle nejlepšího svědomí a vědomí. Zdůraznili, že produkční doba v lesním hospodaření je dlouhá a problém nelze vyřešit během 1 roku.  Při obnově lesů na 4 kalamitních lesních správách v Nízkém Jeseníků tvoří v posledních 4 letech sazenice smrku cca 20% a listnaté dřeviny pak přes 2/3 a realizují i další opatření k nápravě.                                                                                                     
ZDROJ fotografie: prezentace ze semináře, Jan Lubojacký (VÚLHM)

Zástupce Hnutí Duha mj. uvedl, že pokud by se naplňovala opatření přijatá v Národním lesnickém programu, který MZe ignoruje, dnes by situace nebyla tak vážná. V prezentaci zazněla řada konkrétních návrhů k řešení situace, ať už z hlediska nutné změny legislativy, snížení počtu vysoké zvěře nebo změny systému certifikace lesního hospodaření z dnešního PEFC na přírodě šetrnější sytém FSC. V souvislosti s hledáním příčiny vzniku kůrovcové katastrofy na severní Moravě byly důležité také údaje, kdy v letech 2013 -2015 bylo u LČR v oblastech Nízkého Jeseníku pozdě asanováno přes 90 000 m3 kůrovcem napadených stromů, což podle Hnutí Duha ukazuje na selhání systému. V kontextu s tím je zajímavý údaj uvedený na semináři zástupcem LČR, že z jednoho neasanovaného stromu může vylítnout 20 – 30 000 jedinců kůrovce. Pokud tedy nebyly včas zpracovány desetitisíce stromů, můžeme si představit, jak obrovské množství škůdců v řádu mnoha milionů jedinců se dostalo do okolního prostředí. Přitom podle lesního zákona má vlastník lesa povinnost předcházet a zabránit působení těchto škodlivých činitelů na les (viz § 32 zákona). Navíc, v těchto případech jde o hospodářské lesy, kde (na rozdíl od národního parku) nikdo a nic neomezuje lesníky v těžbě       a v likvidaci kůrovce.

Příspěvek předsedy lesnické organizace Pro Silva Bohemica přinesl mnoho zajímavých poznatků o tom, jak řeší problém smrkových monokultur a kůrovcových kalamit v zahraničí. Důležité je přírodě blízké lesní hospodaření a důraz na prevenci. Např. v Německu se dokázali již před 20 lety shodnout na tom, že změna klimatu existuje, jako reakci na to naplánovali určitá opatření a ta v praxi realizují! Aktivně přestavují nepůvodní smrkové lesy,  systematicky je podsazují, prosvětlují, mění strukturu lesa zevnitř a počítají s tím, že se jim to také jednou rozpadne,   ale snaží se s tím něco aktivně dělat a budou na to lépe připraveni. A je potřeba začít něco dělat jinak i u nás v ČR. Už dlouho víme, jak by to šlo jinak, ale kupodivu to moc neděláme a pohromy u nás mají pořád stejný základ: stejnorodé monokulturní porosty. Je zde otázka, jak správně reagovat na kalamitu a s tím souvisí stav naší legislativy. Je otázkou jestli bude čím zalesňovat, když nás kalamita nutí opouštět smrk a upřednostnit listnáče. Ovšem kalamita je na postupu a je otázkou, kde budeme brát sazenice? Otázka přemnožené zvěře stále nebyla vyřešena novelou mysliveckého zákona… V prezentaci byla zmíněna řada dalších opatření a nutnost komplexního řešení.

ZDROJ obou fotografií: Jakub Schramm, Bruntál

Seminář ukázal závažnost situace a přinesl vážná fakta o největší kůrovcové kalamitě v historii. Je to jen pár let zpátky, co jsme každý den v médiích slyšeli  o kůrovcové kalamitě v Národním parku Šumava, včetně velmi tvrdé kritiky proti národnímu parku. Katastrofa v Jeseníkách je  mnohonásobně rozsáhlejší, jen za jediný rok 2017 pouze Lesy ČR vytěžily výrazně více dřeva než v národním parku Šumava za celou dobu trvání kalamity (2008 – 2012). A zatím nikdo neví, kam až zkáza jesenických lesů dosáhne. Přesto se   o situaci v Jeseníkách veřejně téměř nemluví.  Doufejme, že rok 2018 přinese příznivější počasí a že se podaří hrozivý rozpad lesů v oblasti zpomalit. Zároveň je nutné, aby lesníci zabránili rozšíření této pohromy do horských lesů na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Na základě jednání Společnosti přátel Jeseníků se zástupci MŽP ČR pověřilo ministerstvo správu úkolem, aby se pokusila předejít kalamitě v CHKOJ.

Níže uvedená tabulka ukazuje objem nahodilé kalamitní těžby v letech 2014 - 2017 (do listopadu) pouze v lesích ve správě LČR na 4 kalamitních lesních správách v Nízkém Jeseníku. Údaje od ostatních vlastníků zde nejsou zahrnuty. Přitom velmi intenzivní těžby probíhají také na majetku ve správě Vojenských lesů a statků. Celkové hodnoty kalamitních těžeb jsou tedy výrazně vyšší. Dle údajů LČR vzniklo jen na 4 kalamitních lesních správách od roku 2015 celkem 4 000 hektarů holin, což potvrzuje závažnost situace a alarmující dopady na životní prostředí a na funkce krajiny, zejména s ohledem na výrazné snížení schopnosti krajiny zadržovat vodu, zvýšené riziko povodní, poškození půdy atd.

kalamitní těžba v m3

2014

2015

2016

2017

LS Město Albrechtice

170 906

245 882

508 881

562 226

LS Bruntál

225 771

269 485

637 447

546 583

LS Vítkov

137 253

208 001

202 587

127 830

LS Šternberk

138 151

197 301

324 611

292 959

CELKEM

672 081

920 669

1 673 526

1 529 598


Pro srovnání zde uvádíme oficiální informace o množství kůrovcových těžeb v Národním parku Šumava. Za jediný rok 2017 bylo v Nízkém Jeseníku vytěženo mnohem více kůrovcového dřeva než za 5 let kalamity na Šumavě (2008 - 2012):

 

Rok:

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zpracováno (m3)

55 774

31 467

10 896

13 276

35 166

38 343

26 673

14 790

119 603

 

Rok:

2009

2010

 2011

2012

2013

 2014

Zpracováno (m3)

299 000

 347 000

 239 027

 77 568

 42 226

 22 900

Zdroj: 
www.npsumava.cz/cz/1330/927/clanek/kurovec---pravidelny-prehled-informaci/

 

PREZENTACE ZE SEMINÁŘE STUŽ ZE DNE 2. 1. 2018 KE STAŽENÍ:

1) Generální ředitel Lesů České republiky

2) Hnutí Duha

3) Pro Silva Bohemica, pobočný spolek České lesnické společnosti

4) Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady

CELÝ PRŮBĚH SEMINÁŘE S PROJEVY JEDNOTLIVÝCH PANELISTŮ I S DISKUSÍ
MŮŽETE SLEDOVAT ZDE